Bláznivý výlet začal na nádraží v Českém Těšíně v 8:30, kde nás čekala více než hodinová jízda vlakem do Opavy. Čas jsme
si krátili hraním karet a dokonce nám i Jiří zazpíval Rockstar od Nickelback :-). Naše první kroky v Opavě vedly do stánku
s rychlým občerstvením, kde jsme si dali párek v rohlíku (měli akci jeden plus jeden zdarma :-) ). První cíl bláznivé
výpravy bylo Slezské muzeum, které je druhé nejstarší v České republice po Národním muzeu. Pomocí mapy jsme tam došli
raz dva a dokonce jsme se zastavili na náměstí u Opavské radnice, kde se konal Velikonoční jarmark. V muzeu se nás hned
ujala milá paní průvodkyně, která nám povykládala jaké výstavy nás čekají a také něco málo z historie muzea. První
místnost byla věnována výstavě preparovaných živočichů – od měkkýšů až po losici. Zmíněná losice se dostala do muzea
tak, že ji porazil vlak jezdící na trase Český Těšín – Opava. Také tam byl papoušek, který když zmokne zešedne. Nádherná
byla výstava motýlů, škoda že se zde nemohlo fotit… Další místnost muzea byla věnována výstavě známého výtvarníka, jehož
nejznámější dílo jsou „Broučci“. Na dalších výstavách jsme viděli různé historické předměty – kroje, hudební nástroje a
dokonce historickou hru Mlýny. Návštěva muzea končila nákupem suvenýrů. Nastal čas oběda a my se vydali hledat vhodnou
restauraci. Zastavili jsme se na Dolním náměstí, kde dětem neušla pozornosti zvláštní socha – něco mezi slonem a
velrybou ?. Zatímco Svišti řádili na slonovelrybě a Ali studoval trasu k bunkrům, vydal se Tuki a Sovík hledat
restauraci. Svůj úkol splnili na výbornou a vybrali pěknou pizzerii, která měla jedinou vadu a to tu, že právě přijali
kuchaře, my byli jeho první zákaznici, takže na jídlo jsme čekali „trošku“ déle než obvykle. A už nás čekala nejlepší
tečka našeho výletu – bunkry. Vydali jsme se na zastávku MHD, kde jsme čekali na autobus jedoucí do Milostovic a to jsme
netušili, že nás čeká bláznivá příhoda – když přijel autobus a my nastoupili s nachystanou dvoustovkou, řidič se
zatvářil nechápavě a když jsme zjistili, že v autobuse dostaneme lístek jen pomocí automatu na mince, který navíc
nevydával nazpátek, tak jsme se nechápavě zatvářili my… Takže papírovou dvoustovku jsme schovali a rychle jsme
my, instruktoři a vedoucí, sesbírávali drobné z peněženek a kapes (nejvíc drobných jsem nasbírala já, takže mě začali ¨
podezřívat z hráčství na automatech :-) ). Když jsme dětem rozdělovali drobné, doufali jsme, že i na nás vedoucí zůstane
pár drobných na lístek a nebudeme muset běžet za autobusem :-). Pěchotní srub OP – 2 "Milostovice" (bunkr z let 1938) jsme
si sice mohli prohlídnout jen zvenčí, protože prohlídky zde dělají jen v neděli, ale o nic jsme nepřišli, protože Ali
nám povykládal snad o všem co se týkalo bunkru. Bunkr na nás opravdu zanechal velký dojem… Také jsme prozkoumali okolní
malé bunkry - řopíky . Po několika kilometrové cestě na nádraží naše bláznivá výprava končí a my jsme se při čekání na
vlak do Těšína znova nechali zlákat akcí párek v rohlíku plus jeden zdarma :-)
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |